Lukáš Kubovič
Lukáši, ty a Honza Dvořák, jste poslední, kteří jsou v týmu od samého počátku, jak vzpomínáš na začátky klubu a čekal jsi, že vydrží tým fungovat tak dlouho?
Začátek byl strašný, vysoký prohry a špatně sehraný tým. Dával jsem týmu 2-3 roky, ale jsem rád, že tým drží do teď.
Začínal jsi jako brankář, pak jsi hrál v poli a teď zase chytáš…Je tedy pro tebe chytání to pravé ořechové?
Myslím, že ano. Už když jsem hrál fotbal za žáky, tak jsem chtěl chytat. Něco mě do brány táhne.
Myslíš si, že brankářem se člověk musí už narodit respektive, mít to v sobě?
Narodit se s tím nemusí, ale musí mít i štěstí a dobrý kolektiv, který ti pomůže k dobrým výkonům.
Po sezóně 2006 jsi na dva roky odešel z týmu. Jaký jsi měl k tomu důvod a co tě přimělo se vrátit?
Můj odchod byl kvůli práci. Když jsem začínal chodit do práce, neměl jsem tolik času na fotbal ani na nic jiného.
Sledoval jsi, během té dvouleté pauzy jak se týmu daří nebo sis dal od futsalu 100% oddych?
Ano, sledoval jsem tým, jak hraje a docela mi to i chybělo, že nehraju. Dal jsem si oddych, ale zároveň jsem chtěl hrát.
Dlouhou dobu se týmu nedařilo, ale po tvém návratu, v ligové tabulce, sezónu od sezóny stoupá. Připouštíš si, že jsi jednou z největších opor týmu?
Nemyslím si, že jsem největší opora. Jen se snažím tým podpořit dobrým výkonem, ale někdy to taky nejde a kluci musí podpořit i mě.
V letní lize 2010 jsi měl vynikající formu a na konci tě hráči a fanoušci zvolili nejužitečnějším hráčem týmu. Co to pro tebe znamená a udělalo ti to radost?
Znamená to pro mě hodně. Jsem rád, že mi kluci důvěřují. Cena, kterou jsem dostal, mi udělala velkou radost, protože jsem ve sportu cenu nedostal.
Připravuješ se nějak na zápas? Hodně sleduješ video z ligy, snažíš se vypozorovat chyby a poučit se z nich?
Samozřejmě. První věc je dobře se vyspat, dobře se rozcvičit, ale hlavní je cítit se v pohodě. Pokud se cítím psychicky dobře, jde to samo, ale pokud se cítím špatně, tak je těžké podávat dobrý výkon.
Býváš před zápasem nervózní a máš nějaký rituál?
Před důležitým ano. Můj rituál je ten, že si srovnám bránu na čáru a myslím na zápas.
Jak vidíš naděje klubu na úspěch v letní lize 2011?
No, letošní sezónu bychom mohli skončit dobře. Myslím si, že nemáme tak silné soupeře jako v minulých sezónách.
Co pro tebe znamená tým FC Parthenón?
Docela hodně, sejdu se s kluky, se kterými mě baví hrát fotbal a se kterými se moc nevidím.