CHLMF CUP 2015
Ligová pauza je dost dlouhá a tak, jako loňský rok, jsme se rozhodli si ji zkrátit CHLMF CUPem. Jubilejní 20. ročník se odehrál 11. a 12.7. v areálu Marakaná v Březenci a našim cílem bylo postoupit ze základní skupiny, odehrát co nejvíce zápasů a turnaj si užít. Jak už je tomu tuhle sezónu tradicí, opět nás provázely problémy se sestavou a ta nakonec byla následující: brankář: Danek Štol, obrana: Venca Franta, Lukáš Votruba, Marcel Kalčev, útok: Ondra Plos, Pepa Soukup, Honza Dvořák. Do turnaje pak zasáhl i Marek Zikán, ale o tom až za chvíli…
11.7. 2015
Naším prvním soupeřem byl tým Imperium Podbořany, velmi houževnatý a tvrdě hrající tým, jak jsme poznali na vlastní kůži. Vstup do turnaje se nám moc nepovedl, naše hra byla dost nepřesná a z našich ztrát těžil soupeř a sám nám nedával dost prostoru. Zdálo by se, že výsledek 6:2 hovoří za vše, ale bojovnost a snaha z naší strany nechyběla, jen jsme dostali pár, dost laciných, gólů po individuálních chybách. Za nás se prosadil Ondra Plos a Venca Franta, bohužel se Ondra v druhé půli zranil a my se po zbytek zápasu a dokonce i turnaje museli obejít bez něj. To byla pro nás velká ztráta. Do statistik se ještě zapsal Lukáš Votruba, který obdržel žlutou kartu.
Jestli jsme chtěli postoupit, a to jsme chtěli, tak jsme po úvodní porážce museli bodovat. Zabránit nám v tom měly Strupčice Most. Před tím jsme ale museli vyřešit problém se zraněním Ondry Plose. Nahradil ho Marek Zikán, hráč LOKO Chomutov, který se byl na turnaji podívat.
Do zápasu jsme vstoupili aktivně, bylo vidět, jak moc chceme uspět. Místy jsme sice měli okna v obraně, ale Danek Štol nás držel. Po faulu na Lukáše Votrubu se nežlutilo, ale z přímého kopu nás dostal Kikyn do vedení, bohužel nám vydrželo jen chvíli a do druhé půle jsme vstupovali za stavu 1:1. Po změně stran jsme se stále víc a víc tlačili do branky, ale gól né a né přijít. Místo toho jsme obdrželi další žlutou, dostal ji Venca, ale byla nespravedlivá. Ono bylo více výroků pana rozhodčího prazvláštních. Ten nejzásadnější přišel ve chvíli, kdy šel Pepíno sám na bránu, byl zezadu faulován v pokutovém území a píšťalka rozhodčího zůstala němá. Hned z protiútoku nám Spořice daly gól. Pak ještě dostal žlutou kartu Danek Štol za poznámky k výkonu sudího.
Stav 2:1 byl pro nás nepřijatelný, pro nějakou naději k postupu jsme potřebovali alespoň bod, a tak nám nezbylo, než vše vsadit na útok. Tentokrát to ale nevyšlo a soupeř potvrdil svou výhru brankou na 3:1. Nutno ale podotknout, že velkou měrou zápas ovlivnil rozhodčí svým neuměním.
Poslední zápas základní skupiny proti týmu Salzgitter Chomutov, outsiderovi skupiny, jsme brali jako povinnost vyhrát, jenže úvod, teda spíše celá první půle tomu neodpovídala. Bylo fajn, že jsme byli uvolnění, bohužel ta uvolněnost mnohdy přecházela v laxnost, takže přesto že jsme soupeře přehrávali a měli obrovské šance, trvalo poměrně dlouho, než jsme dali první gól. V druhém poločase jsme se už koncentrovali a dokráčeli si tak k prvnímu vítězství v turnaji. Na konec nám výhra 4:0 ( 2x Votruba, Soukup, Zikán), přinesla postup do další fáze turnaje, kdy postupovaly tři nejlepší týmy na třetím místě tabulky.
12.7. 2015
Kdo by řekl, že nám na postup do nedělní skupiny stačí jedna výhra. Na druhou stranu za naši snahu jsme si to zasloužili. Los nám určil, že našimi soupeři budou FC Baník Chomutov a Auto Macák. Cesta dál tedy vedla přes Auto Macák. K naší smůle nám kromě zraněného Ondry Plose chyběl Lukáš Votruba, který se třemi brankami vedl týmovou tabulku střelců.
Konfrontace s Baníkem, pro nás byla velkou zkušeností, myslet si že vyhrajeme v takto oslabené sestavě by bylo naivní, ale cíl uhrát co nejlepší výsledek a obdržet co nejméně gólů, to se nám celkem dařilo. Vždyť skóre by v případě remízy s Auto Macák rozhodovalo kdo půjde dál. Zápas nakonec skončil výsledkem 4:0, kdy jsme v každém poločase dostali po dvou brankách.
Poslední zápas s týmem Auto Macák jsme v zimní lize remizovali 1:1, takže porazit ho nebylo nereálné. I když tenhle tým jde hodně nahoru. K naší smůle jsme ale dostali rychlou branku a celý první poločas jsme se snažili o vyrovnání, to se nakonec podařilo Honzovi Dvořákovi přízemní střelou k pravé tyči. Byl to jeho vůbec první gól v pohárových zápasech. Jinak zápas to byl bojovný, v rukavičkách se nehrálo a válčilo se o každý kousek hřiště, sem tam se i mezi hráči jiskřilo. Podávali jsme opravdu slušný výkon, jen to štěstí se k nám trochu otočilo zády. Nastřelili jsme asi pět tyček, ale žádná nenasměrovala míč za brankářova záda. A jelikož pravidlo nedáš dostaneš platí v klíčových zápasech dvojnásob, padl gól do naší sítě. Stav 2:1 vydržel až do konce zápasu a my se tak museli s turnajem rozloučit.
Slovo kapitána
I přesto, že jsme vyhráli jen jedno utkání z pěti, tak si myslím, že jsme si ostudu neudělali. A i když nás opět trápily potíže se sestavou a byli jsme o proti lize oslabení v útoku, bojovali jsme a nechali jsme na hřišti vše a to je to hlavní. Proti nám stála spousta kvalitních týmů a až na úvodní zápas, ve kterém jsme prohráli 6:2, můžeme být spokojeni. V utkání s Macákem nám sice chybělo trochu štěstí, ale to už je futsal, příště se třeba přikloní na naši stranu.
Děkujeme všem co nám drželi pěsti a snad se uvidíme brzy na lize.